Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bombardér Václav Havel slaví: Nekorektní ohlédnutí

2. 10. 2011 11:27:49
Náš první porevoluční prezident slaví 75. narozeniny. Sláva to byla veliká. 500 hostů. Dokonce Madla Albright přiletěla. Možná bychom si při té příležitosti mohli připomenout některá fakta z dříve málo a dnes již zcela nepublikované Analýzy 17. listopadu 1989 z pera politického vězně, který strávil 19 let svého života v komunistických kriminálech, Miroslava Dolejšího, který zemřel bez povšimnutí veřejnosti v červnu 2000. Ten tuto analýzu sepsal již v říjnu 1990. A přidejme pár postřehů z pera disidenta Jiřího Wolfa, které napsal v roce 2009.

Politický převrat 17.11.1989 byl připravován přibližně od června 1988, přičemž situace k němu byly připravovány už od prověrek v KSČ 1969-70 a založením Charty 77. Nešlo o spontánní vystoupení obyvatelstva proti KSČ,

K převratům došlo ve všech komunistických státech Evropy synchronizovaně v průběhu 7 měsíců. Disidentská hnutí ve všech těchto státech byla založena a řízena komunisty, kteří v minulosti odešli z řad svých stran, byli pak formálně pronásledováni či krátce vězněni, což bylo taktické zaměření k jejich osobní popularizaci. Forma a průběh politických převratů v Evropě byly pravděpodobně předmětem dohody Reagan-Gorbačov, uskutečněné v červnu 1987 při Reaganově návštěvě v Moskvě. Od té doby se výrazně projevovaly organizace příprav na převraty ve všech komunistických státech Evropy (formování disidentských skupin v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a jejich propagandistická příprava ze Západu, zintenzivnění protestních akcí proti vládám, atd.). Politický převrat v Československu ani politika vlády Václava Havla nejsou v žádném případě autonomní záležitostí Československa, nýbrž součástí kontextuální politiky SSSR - USA pro Evropu. Antagonismus socialismu a kapitalismu, SSSR a USA, splnil svůj účel tím, že rozdělil svět, exploatoval nezměrná území a počty obyvatel a odstranil heterogenitu z počátku 20. století. V roce 1989 byl jako nepotřebný odvolán.

V prověrkách 1968 bylo přibližně 800 vysokých funkcionářů komunistické strany vyloučeno proto, aby vytvořili „kádrovou rezervu“ pro použití v situacích jako byl vznik Charty 77 a státní převrat v roce 89. Přibližně 1100 dalších emigrovalo s posláním působit v zahraničí v politické opozici a se zpravodajským určením. Část z těchto emigrantů bylo možno identifikovat podle privilegií, kterých se jim dostalo v hostitelských zemích ze strany tamějších vlád. Dostávali okamžitě politický azyl, lukrativní zaměstnání a mnozí si přes čs. konzuláty vyřídili vystěhovalecké pasy, aby mohli navštěvovat příbuzné doma. V zahraničí zakládali nejrůznější nadace, vydavatelství, organizovali sběr finančních prostředků. To vše pod patronací a dohledem KGB. V ČSSR v ÚV KSČ zároveň bylo KGB vytipováno několik lidí, kteří byli celou dobu do pravé podstaty toho všeho včetně povahy Charty 77 zasvěceni.

Z prvních 217 signatářů Charty 77 z 1. 1. 1977 bylo 156 bývalých komunistů, mezi nimiž se nalézají jména osob, výrazně zkompromitovaných přímou nebo nepřímou účastí na teroru komunistů v padesátých letech jako kupříkladu: František Krigel, Ladislav Lis, Ludmila Jankovcová, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Jiří Hájek, Miloš Hájek, Oldřich Hromádka, Karel Šiktanc, Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Jarmila Taussigová, Jaroslav Šabata, Luděk Pachman, atd.

Charta 77 byla od svého založení financována Nadací Charty 77, kterou ve Švédsku založil František Janouch. Dárci byly nejrůznější organizace: PEN-klub, Rotary-klub, Jewish Agency, Guggenheimova nadace, Masarykova nadace při Masarykově museu v Izraeli a další. V období 1980-1989 bylo prostřednictvím Nadace Charty vyplaceno cca 376 tisíc US dolarů na činnost Charty 77 v Československu a cca 1,341 mil. US dolarů pro osobní potřebu vedoucích členů Charty. Na osobní konta v zahraničí byla vedoucím osobám Charty převedena souhrnná částka 6 milionů US dolarů. Chartu 77 řídilo přibližně 70 až 85 lidí, jejich jádrem bylo 42 mluvčích, kteří se za dobu její existence v tomto úřadu vystřídali. Tato skupina osob byla vytvořena několika rodinami, navzájem spoutanými rodinnými, příbuzenskými a podobnými svazky (zájmové a finanční nevyjímaje). Jsou to především rodiny: Havlových, Dienstbierových, Šabatových, Němcových, Paloušových, Hromádkových, Rumlových, Marvanových, Šternových. Přijímání členů (signatářů) Charty 77 skončilo dnem 17. 11. 1989, kdy počet signatářů dosáhl cca 1900 občanů. Naprostá většina z nich podepsala Chartu ze vzdoru proti režimu, aniž měla nejmenší tušení o jejím charakteru a poslání. Charta 77 nedosáhla během svého 13tiletého působení žádného politického vlivu, protože to nebylo žádoucí. Posláním Charty 77 bylo soustředění vhodných osob, které by po převzetí moci po fingovaných převratech zajistili kontinuitu.

Na penězích ze západu seděla šlechta Charty 77, která nakupovala výhradně v Tuzexu, utrácela peníze za mejdany, kde drahý chlast tekl proudem, a za budování svých chatiček a chaloupek. Když byl některý z neprominentních disidentů zavřen nestál těmto hyenám za to, aby do vězení nebo jejich rodinám poslaly nějaké peníze nebo potravinové balíčky.

Celou dobu své existence působila Charta 77 se souhlasem a pod kontrolou Státní bezpečnosti a KGB. Přesto, že vydávané materiály, tzv. Informace o Chartě 77, byly evidentně protizákonné (min. podle § 112 tr. zákona: poškozování zájmů republiky v cizině), nebylo proti vydavatelům téměř nikdy zakročeno, jak bez žádné další výjimky odpovídalo praxi StB. Občasné odsuzování a věznění členů Charty 77 a jí založených odnoží mělo propagační význam. Jejich uvěznění (nebo pouhé zadržení na několik hodin) bylo vždy podnětem k obrovské mezinárodní propagační kampani, vedené zahraničními vysílačkami a později i diplomatickým personálem amerických spojenců. Československo se tímto způsobem seznamovalo s lidmi, o nichž by bývalo v listopadu 1989 nevědělo vůbec nic. Organizovaná reklama a propagace jejich osob upravila jejich obrazy v legendy a učinila z nich hrdiny a mučedníky. Je mimo jakoukoli pochybnost, že kdyby činnost Charty 77 nebyla žádoucí, byla by taková skupina lidí zlikvidována během 24 hodin a nikdo ve veřejnosti by se o její činnosti ani nedozvěděl, jak to bylo zcela běžné ve všech ostatních případech lidí a skupin, likvidovaných za činnost proti státu, nebo pouze za své osobní postoje proti režimu. Charta však vydávala knihy, prohlášení, poskytovala interview Svobodné Evropě, Hlasu Ameriky a BBC, v posledních měsících před převratem její členové dokonce cestovali do zahraničí (Jiří Hájek, Dana Němcová, aj.), kde vedli politické rozhovory. Uvnitř Charty 77 a jejích odnoží, působila rozsáhlá agentura StB. Hlavní řídící funkci pro Chartu 77 vykonávaly osoby z báze KGB. Hlavní kontaktní osobou byl vedoucí 13. oddělení ÚV KSČ R. Hegenbart, který současně řídil protiopatření FMV. Hegenbart byl přímo angažován na přípravu převratu od srpna 1988, na jeho provedení 17. 11. 1989.

To, že byl 17.listopad připravenou akcí svědčí následující kroky:

- Přibližně dvě hodiny před příchodem průvodu na Národní třídu byl zastaven provoz tramvají v obou směrech. Dopravní podnik tedy musel dostat takový příkaz už asi tři hodiny před tím. Současně byla Národní třída téměř vyklizena

- Pohotovostní oddíly SNB byly v pohotovosti v Mikulandské ulici a v Konviktské už 3 hodiny před příchodem průvodu na Národní třídu.

- V odpoledních hodinách 17. 11. 1989 opustilo Prahu celé vedení Charty 77 včetně rodin. V Praze zůstali pouze Uhl, Benda, Němcová. Patrně existovalo jisté nebezpečí jejich pozatýkání v případě, že by se Hegenbartovi nepodařilo okamžitě paralyzovat akce a rozhodnutí většiny vedoucích ÚV KSČ a FMV, kteří nebyli do charakteru operace zasvěceni. Chartisté se však všichni vrátili už v sobotu v poledne zpět do Prahy. V té době a během neděle se Hegenbartovi podařilo definitivně odstranit nebezpečí zákroku Lidových milicí, které Jakeš mobilizoval.

- Zásahová četa ÚRNA (Útvar rychlého nasazení), která byla ve 3. pohotovostním sledu (její členové byli doma u rodin, ale museli být k dispozici u telefonu), dostali v 10.30 h. telefonický rozkaz k okamžitému návratu do útvaru (tedy 8 hodin před nasazením), tj. asi 4 hodiny před zahájením manifestace.

Co předcházelo vlastnímu převratu. Poradce presidenta USA John Whitehead na podzim 1988 po své 12-ti denní cestě po Východní Evropě shledal, že politická situace dovoluje zahájení příprav k převratům. Pro Chartu 77 to znamenalo pokyn k vystoupení ze sebe samé a její členové postupně založili řadu skupin, nazývaných nezávislými iniciativami: Společnost přátel USA, Hnutí za občanskou svobodu, Demokratickou iniciativu, Obrodu (svaz bývalých komunistů z r. 1968), atd. Cílem bylo vyvolání dojmu početního zvětšení opozice vůči vládě, i když to byl dojem pouze optický, ale potřebný pro zahraniční propagandu.

Politicky nosnou byla pouze Obroda. V ÚV KSČ byla vytvořena skupina Urbánek-Mohorita, která byla Hegenbartem pověřena jednáním s Obrodou. Účelem byla spolupráce na kompromitaci Jakeše a jeho odchod z vlády. Hegenbart byl v této činnosti řízen KGB. Byl natočen a rozšířen film z Jakešova kompromitujícího vystoupení v Červeném Hrádku. Současně prováděl Hegenbart izolaci Jakeše, který nebyl zasvěcen do událostí, aby byl v případě zahájení operace eliminován nežádoucí zásah. Den 17. 11. byl zvolen jako nejvhodnější vzhledem k tomu, že je Mezinárodním svátkem studentstva a zaručuje tedy mezinárodní odezvu, a dále proto, že to byl poslední termín s aspirací na mezinárodní odezvu před schůzkou Gorbačov-Bush na Maltě, kde měl být projednán další postup velmocí při řízení sjednocování Německa, což předpokládalo také politickou změnu v Československu.

To co se stalo na Národní třídě je obecně známo i co se dělo bezprostředně potom. S odstupem měsíců se stalo zřejmým, že masakr na Národní třídě byl předem připraven a že byl koncipován jako signál k zahájení převratu. Když byly tyto pochybnosti občanů zaregistrovány, natočila BBC pořad o událostech 17. 11. 1989, v němž je legenda korigována a vyúsťuje v tvrzení, že to byl nepodařený vnitrostranický převrat, který měl pouze odstranit Jakešovo vedení, ale který se vymkl z rukou. Na základě této predikce vystoupil jeden z předních mužů Charty Jiří Ruml s požadavkem, aby vyšetřování 17. listopadu bylo obnoveno, aby mohla být korigována nesmyslná báchorka o sametové revoluci. Stejným cílem však bylo zakrytí každého spojení Charty s komunisty.

Koncepce OF byla dohodnuta asi půl roku před převratem a schválena Hegenbartem. Na jeho prohlášení Havlem v Realistickém divadle sváželi pověření důstojníci StB svými soukromými vozy všechny hlavní členy Charty 77. Uvolnění divadel fingováním protestních stávek organizovala StB prostřednictvím svých agentů mezi herci a základními organizacemi KSČ v divadlech. V rámci dohod o kontinuitě moci komunistické oligarchie byla činnost OF od počátku až k prvním volbám vedena k likvidaci jakékoli potenciální opozice, která by mohla relativně vzniknout. OF bylo pod kontrolou komunistů stejně jako ostatní klasické politické strany - bylo však nutné zabránit vzniku jakékoli nezávislé organizace, která by tuto hegemonii mohla dříve nebo později ohrozit. Proto bylo v období únor-duben rozbito studentské hnutí a vyřazeno z jakékoli politické konkurence a učiněno zcela pasivním. Když se před volbami ukázalo relativní nebezpečí na straně KDU, byly jeho volební šance zlikvidovány akcí proti Bartončíkovi, v níž se osobně angažoval V. Havel a Jan Ruml. Ihned po volbách byla torpedována Čs. strana socialistická akcí Melantrich, v níž se rovněž osobně angažoval Havel zasláním dopisu o svobodě slova. Tím OF zcela ovládlo vnitropolitickou situaci a destruovalo jakoukoliv opozici.

A tak se Václav Havel, dramatik, alkoholik a politický diletant, stal prezidentem nejdříve Československa a posléze České republiky. Sice sliboval, že jen zemi dovede ke svobodným volbám a pak se vrátí k činnosti spisovatele, ale svůj slib porušil (lze u tak mravného jedince bez ostychu říci, že přímo lhal?) a nakonec na Hradě seděl dlouhých 13 let. Muž, který nikdy neopomene poučovat svět o mravnosti a morálce, sám pijící víno ve svých mileneckých vztazích a to jak před smrtí své první ženy Olgy s Dášou Veškrnovou, tak i po uzavření sňatku s touto režimní herečkou s jinými ženami. Muž, kterého při oficiální státní návštěvě Německa museli odvézt do nemocnice s otravou alkoholem. Muž, jehož žena inkasovala od každého prodejce ruských ušanek na Starém Městě 30.000 korun na čtvrtrok pro Nadaci Olgy Havlové, jinak od Městského úřadu pro Prahu 1 nedostali povolení k prodeji. Muž, který světu představil termín „humanitární bombardování“, kterým „morálně“ posvětil leteckou agresi NATO vůči suverénnímu Srbsku, aby se Madla Albright mohla před kamerami objímat s vrahem, drogovým bossem a pašerákem orgánů zavražděných Srbů Hashimem Thacim, který se posléze stal premiérem Kosova. Zřejmě vrána k vráně sedá. Odměnou za tuto agresi je mamutí základna US Army na území Kosova a kapitálový podíl Madle v kosovském mobilním operátorovi, který Maruška rozená Korbelová nedávno výhodně zpeněžila. Toto jsou kamarádíčkové Václava Havla: Madla Albright a George W. Bush, který musel před nedávnem zrušit svou cestu do Kanady, protože mu hrozilo zatčení a obvinění z válečných zločinů. (Nic by se mu nestalo, jako bývalý prezident USA má diplomatickou imunitu. Ale byla by to symbolická ostuda.) Humanista Václav Havel si svou morální chvilku před kamerami zopakoval, když volal po bombardování Lybie, země s nejvyšším HDP v Africe, země, kde krutý diktátor dokázal téměř odstranit negramotnost, zřejmě pod hrozbou smrti, a kde tentýž diktátor ve své zvrácenosti zavedl bezplatné zdravotnictví.

Náš přední agent chaosu, z něhož má vzejít nový pořádek, slaví 75. narozeniny. Popřejme mu pevné zdraví, protože ho, díky svému dlouhodobému těžkému alkoholismu nemá nazbyt. A pokusme se starému a nemocnému muži odpustit, že nás celá ta desetiletí obelhával hlásající morálku, sám zkrz naskrz zkažený a že místo pravdy, lásky a demokracie zde pod dohledem KGB a CIA nainstaloval pseudodemokratický stát ovládaný komunisty a estébáky.

Zdroje:

http://hlavuhore.wordpress.com/2009/12/21/opilec-vaclav-havel-jiri-wolf/

http://analyza.wz.cz/

Autor: Jaroslav Moučka | neděle 2.10.2011 11:27 | karma článku: 41.91 | přečteno: 13134x

Další články blogera

Jaroslav Moučka

Na vojnu sú treba tri veci: peniaze peňéži, peníze

Transparency International vydala studii, kde pýše, že jednou z hlavních hnacích sil války vedené IS je korupce místních úřadů.

22.2.2017 v 10:33 | Karma článku: 18.73 | Přečteno: 487 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Je Doník skutečným revolucionářem v Bílém domě?

Kulturní marxisti všech zemí vyrazili na křížovou cestu proti nově demokraticky zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Babišův idnes plní údernickou normu 3 antitrumpovské články denně.

13.2.2017 v 9:54 | Karma článku: 15.25 | Přečteno: 454 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Osídlení Sudet

Ve včerejším idnesu je článek o Osoblaze a jak se tam lidem těžko žije. http://ostrava.idnes.cz/pribehy-sidlist-osoblaha-na-krnovsku-dwq-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170130_181103_ostrava-zpravy_jog

1.2.2017 v 10:37 | Karma článku: 27.89 | Přečteno: 1767 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Trump versus Streep

Dal jsem si časový odstup od události, abych byl schopen se oprostit od případných emocí a vidět celou záležitost takříkajíc s čistou hlavou.

30.1.2017 v 10:22 | Karma článku: 34.29 | Přečteno: 1958 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Mário Oláh

Liber Mage & Psychonaut: Lucia na oblohe s diamantmi a svet mysle

Jedného dňa, keď som si robil vo veciach poriadok, som objavil obrázky, ktoré som nakreslil ako šarvan. Jeden z nich neobvykle zaujal moju pozornosť, tak som ho dal nabok a následne mu venoval špeciálny záujem.

24.5.2017 v 12:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 |

Jana Slaninová

Nové Desatero pro pravého Evropana

Modleme se zas a znova, bosá noha bosá noha... původní text je trošku jinak, ale já to tam jako malá holka slyšela, tak to používám až do své trošku zašlejší dospělosti.

24.5.2017 v 12:33 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 805 | Diskuse

Ladislav Jakl

Zavřené obchody? Proč? A proč zrovna velké?

Sobotkova vláda se vychvaluje do nebe. Co ale po ní zůstane? Nekonečný seznam zákazů, kterými chtějí vychovat nového socialistického člověka. Vadí mi všechny, ale zdržím se u jediného.

24.5.2017 v 11:48 | Karma článku: 34.05 | Přečteno: 932 | Diskuse

Jan Klar

Ženská emancipace je předem prohraná

Na úvod bych chtěl vzdát hold českým ženám. Ne, nemám v oblibě příliš velké paušalizování, ale při tak globálním jevu, jakým je feminismus, se k jistému zobecnění uchýlit musím.

24.5.2017 v 11:08 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 600 | Diskuse

David Vlk

Zeman rozdrtil definitivně "Kavárnu." Kruci, musím si koupit svítivě zelený nátělník.

Tohle byl od prezidenta Zemana úder na solar všech nás kavárenských povalečů a intoušských sluníčkářů. Tím, že vypustil svalnatého "Krakena" a ukradl srdce našich žen, konečně zcela rozdrtil nejen "Pražskou kavárnu."

24.5.2017 v 10:11 | Karma článku: 27.09 | Přečteno: 1145 | Diskuse
Počet článků 187 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2724

Chtěl bych žít v demokratickém kapitalismu, kde se k sobě lidé chovají slušně, kde parazit je parazitem ať pobírá bezdůvodně sociální dávky anebo tyje ze spekulací na druhých, a kde se pracovitý člověk má dobře, kde politik chápe svůj mandát jako službu své vlasti a ne příležitost, jak si nahrabat, kde je soudce občany volený zástupce spravedlnosti, která se neřídí stohy dvojakých paragrafů, ale přirozeným právem a zdravým rozumem. Chtěl bych žít v zemi, kde se stát necpe lidem do životů, ale slouží a chrání tvůrce hodnot. A taky bych chtěl žít v zemi, kde slovo vlastenectví není pošlapáváno a zesměšňováno agenty cizích zájmů.

Místo toho žiji v oligarchokratickém systému, kde platí jediné zlaté pravidlo: Kdo má zlato, určuje pravidla. Žiji ve světě, kde svoboda je otroctví, válka je mír a pravda je lež a hromadě bezobratlovců nevadí za mrzký peníz tu lež psát nebo vysílat.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.