Jak nám byla ukradena zdravotní péče

Nedávno jsem si přečetl dva články o nejčerstvějších lékařských objevech, které mne opravdu pobavily. Každý jinak. Zejména ten první zaťal mou skepsi a nedůvěru v některé aspekty současného lékařství ještě hlouběji než už zaťaty byly. První článek informoval o tom, že bylo čerstvě lékařskými výzkumníky zjištěno, že stříbro zabíjí viry (http://dolezite.sk/LEKARSKA-STUDIE-ZJISTILA-ZE-STRIBRO-ZABIJI-VIRY-RRnKay.html). Haleluja,  to je vskutku objev hodný 21. století. Pročpak asi v dávné minulosti šlechta netrpěla infekčními chorobami, například morem, jako poddanstvo. Kromě lepší výživy a hygieny hrála roli i skutečnost, že používali stříbrné příbory. Účinky stříbra byly natolik známé, že se v případě onemocnění člena rodiny dala tomuto ocumlávat stříbrná lžička. Stříbro je staré známé přírodní antibiotikum a antivirotikum. Koloidní roztok stříbra je i dnes běžně k dostání. Jen o tom jaksi mnoho lidí neví. Takže sláva našim vědcům na poli medicíny. Složitými vědeckými metodami přišli na starou moudrost. Možná, že nějakým dalším složitým, mnoho let trvajícím výzkumem zjistí, že heřmánek a další byliny mají léčebné účinky. I když spíše ne. V EU jsou zřetelně pozorovatelné tendence vytlačit přírodní léčiva a potravinové doplňky z trhu pryč. Nebo alespoň snížit informovanost populace.

Druhý článek se zmiňoval o tom, že jiní vědci zjistili, že bylina Podražec jepičí (Aristolochia baetica), která je po tisíciletí využívaná v tradiční čínské medicíně, prý obsahuje silnější karcinogen – kyselinu aristolochovou -  než tabákový kouř nebo UV záření (http://technet.idnes.cz/tradicni-cinsky-lek-je-karcinogeni-d5s-/veda.aspx?c=A130820_162057_veda_mla). No vzhledem k tomu, že mám větší důvěru v čínskou tradiční medicínu než v západní školskou alopatickou medicínu, tak si musím položit otázku, jak moc jsou spolehlivé metody stanovování karcinogenity látek. Vím, profesor Heyrovský, jeden z našich dvou držitelů Nobelovy ceny (spolu s Jaroslavem Seifertem), se s metodou polarografie, která se k určení karcinogenity látek používá, nadřel značnou část svého života, ale možná je načase se na ni znova podívat, jestli současné znalosti potvrzují či vyvracejí její platnost. Eventuálně, jak moc je možno se zaštiťovat polarografií při očerňování příliš účinných přírodních látek a tím jejich diskvalifikace.  Navíc i ohledně UV záření se v poslední době objevily informace zpochybňující oficiální doktrínu. Tato zjištění tvrdí, že od té doby co nám bylo řečeno, ať se chráníme před sluncem, protože ozónová díra a rakovinotvorné UV záření a ať se mažeme krémy s ochrannými faktory atd atd, tak lidstvo trpí nedostatkem vitamínu D, který si naše tělo vyrábí v kůži po příjmu slunečního záření (dodávání vitamínu D do organizmu zvnějšku je málo účinné). A že tento nedostatek má už pandemický rozsah a že je jedním z faktorů, které způsobují civilizační choroby.

Z mého úhlu pohledu je příznačné, že zatímco první článek s pozitivní informací o účincích stříbra (byť se jedná o objevení Ameriky) byl publikován na alternativním zpravodajském serveru dolezite.sk, druhý článek, napadající tradiční, po tisíciletí ověřované léčebné účinky, byl publikován na jednom z nejprolhanějších propagandistických serverů u nás: idnes.

Jak to vlastně s tou naší dnešní medicínou je a kde se tady vzala? Abychom pochopili kořeny současné prolobbované „technologické“ a farmaceutické medicíny, která je dolarovým multibiliónovým celosvětovým byznysem, musíme se vrátit o více než 100 let nazpátek.

V 19. století se stav lékařský dělil na dvě filosoficky nesmiřitelné skupiny. Prvními byli tzv. celostní lékaři, homeopaté (nezaměňovat s dnešní homeopatií), kteří léčili pomoci bylinek a tradičních léčebných postupů, věříce, že léčebný proces je zapotřebí jen stimulovat zvnějšku a tělo si pak již pomůže samo. Jejich metody byly založeny na pozorováních a zkušenostech. Druhá skupina tzv. alopaté, kteří věřili, že choroba musí být léčbou agresivně napadena a vyvedena resp. odstraněna z těla ven. Alopati se honosili tím, že jejich léčebné postupy jsou založeny na vědeckých teoriích. Alopati používali tři základní techniky: pouštění žilou, aby vytáhli z těla chorobné látky, podávání chemikálií, mnohdy toxických, jako olovo a rtuť, aby zničili původ choroby v těle, a chirurgický zákrok, aby vyřízli z těla to, co je špatné. Například slepé střevo, které se snad ještě stále obecně považuje za zbytečný střevní výčnělek ač některé hlasy tvrdí, že se jedná o důležitý orgán napojený na lymfatický systém.

Oba přístupy spolu vyrovnaně soupeřily o přízeň pacientů až do začátku 20. století. Tehdy se v USA organizace alopatů A.M.A. (American Medical Association, zlé jazyky tvrdí, že zkratka znamená American Murder Association) spojila s finančníky Carnegiem, J.P. Morganem a Rockefellerem (jak překvapivé!), aby společně změnili zdravotnictví na průmysl. Tento proces byl završen převzetím zdravotnického univerzitního školství. Finančníci oslovili lékařské fakulty a nabídli jim štědré sponzorské dary za podmínky, že budou mít ve správních radách škol své zástupce, aby se ujistili, že darované peníze jsou využity účelně a efektivně. Fakulty nabídku přijaly a byly tak v podstatě přes noc převzaty finančním kapitálem a jeho zájmy. Školy postavily nové budovy, vybavily laboratoře drahým vybavením, najaly učitele. Příprava nových lékařů se začala orientovat na farmaceutické firmy a na zdravotnický průmysl dodávající technologie. Efektivita altruismu v praxi. Zjednodušeně se dá říct, že výuka léčení se změnila ve školení kdy a jaké předepisovat chemické látky, když předtím byla na drahých zařízeních provedena diagnostika stavu pacienta, operace se díky anestezi a technologicky dosaženému aseptickému prostředí staly realizovatelnými. Jít dnes k lékaři s bolestmi, ze kterých se ukážou být zaražené větry, znamená, že odejdete s receptem na lék, místo toho, aby vám lékař doporučil čaj z fenyklu. Protože na předepisování léků je lékař školen celých šest let studia, zatímco o základní výživě a přírodních látkách a postupech toho moc neví. Ruku v ruce se vzdělávacím systémem šla institucionalizace celého oboru medicíny. Používat se mohou jen ty léčebné postupy, které prošly schvalovacím procesem, léčit mohou jen ti, kdo získají patřičnou licenci. Dnes je toto hierarchizováno až na globální úroveň v podobě Světové zdravotnické organizace (WHO). To samo o sobě vypadá logicky a pozitivně, přece nechceme aby se v našem zdraví vrtal kdejaký nedouk neověřeným postupem. Jenomže to s sebou nese taky to, že pokud nějaký léčebný postup nedává možnost zisku (případně by se zisku dobral někdo, kdo není členem klubu), je zájmovou lobby učiněno všechno pro to, aby se tento postup zdiskreditoval, jeho nositel lidsky a profesně zničil a nikdo se o alternativní možnosti nedozvěděl, bez ohledu na účinnost postupu a přínos pro pacienta – klasický důsledek monopolizace odvětví. V tomto případě monopolizace postupů a licencování vykonavatelů těchto postupů.  U vědomí těchto faktů není potřeba zdůrazňovat, že empirici (homeopaté) byli velmi rychle po popsaném finančním „puči“ zdiskreditováni pečlivě cílenými kampaněmi. Od té doby se jedná o šarlatány. Pokud by se pokoušeli léčit, vystavují se riziku trestního stíhání.

Současný zdravotnický průmysl nemá zájem o nic, co se nedá patentovat a tedy na tom vydělat miliardové částky. Proto dnes můžeme zaznamenat pokusy o patentování léčivých rostlin (pokud se jejich účinné látky nedaří syntetizovat) či dokonce genů, ale soudy zatím těmto snahám odolávají. Největší světové farmaceutické společnosti, zvané Big pharma (např. Merck, Pfizer, Roche, Bayer ad.) vykazují roční prodeje přes 500 miliard dolarů a řadí se tak mezi největší světové korporace. Když bychom zapátrali ve struktuře vlastníků a prokousali se přes několik pater různých institucí a bank, vzájemně vlastnicky propojených, narazili bychom dříve či později na jména, která figurují v primárním sponzorování univerzitního lékařského školství.

Nejkřiklavějším potvrzením nadvlády zájmů byznysu nad zájmy pacientů jsou postupy při léčbách rakoviny. Ustálila se kombinace tří zákroků. Operace, chemoterapie a ozařování. Všimněte si, že dvě z těchto tří procedur jsou vyjmenovány už u postupů alopatů z 19. století. Vyříznout a podat jed. Ozařování tehdy ještě neznali. Nepřekvapí, že dvě z těchto tří procedur jsou toxické a rakovinotvorné pro lidský organismus. A cena léčby sahá k nebesům. Co je však na tom všem nejzajímavější, je fakt, že dodnes neznáme přesnou příčinu vzniku rakoviny. Proces jejího vzniku a distribuce v těle je jen teorie. Přesto jsou na jejích předpokladech vyvíjeny chemické léky, konstruovány ozařovací technologie a zdokonalovány chirurgické procedury. Na základě nepotvrzené, téměř sto let staré teorie! Žádný div, že poté, co jsou utraceny statisíce na léčbu, drtivá většina pacientů stejně umírá (na některé typy rakovin více, na některé méně). A kdoví, jestli ta hrstka vyléčených byla vyléčena léčbou, nebo zda měli natolik silný organismus, že léčení přežili a ještě zvládli zatlačit chorobu na ústup. Spáry současného medicínského monopolu jsou tak všesvírající, že ne, že by neexistovaly alternativní metody, ale člověk se o nich nedozví a jejich nositelé jsou často zcela mediálně kompromitováni v očích veřejnosti, a je vynaloženo úsilí, aby byla metoda velmi důvěryhodně znějícími tvrzeními znemožněna. A alternativy existují. A to nejen v otázkách léčby, ale i v otázkách teorie vzniku rakoviny. Kdo si dnes vzpomene na metodu devitalizace doktora Fortýna. Ten svého času náhodně vyléčil pacienta s jinou diagnózou, kterého měl operovat a po jeho otevření zjistil, že má v dutině břišní do té doby nediagnostikovaný a hlavně neoperovatelný nádor.  Rozhodl se proto operaci ukončit, než ale pacienta zašil, podvázal přívod krve a živin do nádoru a nádor nechal v těle pacienta (četl o tom, že veterináři použili úspěšně tento postup u vepřů, kteří mají organismus velmi podobný lidskému). Tím porušil jednu z hlavních zásad alopatické medicíny: co je špatné musí být vyříznuto z těla ven. Pacient se uzdravil, nádor zbavený přísunu živin se vstřebal. Ozařováním a chemoterapií nenarušený organismus se sám a bez jakýchkoli problémů zbavil veškerého biologického odpadu vznikajícího při rozpadu nádoru. Když veřejnost požadovala, aby byla tato metoda zařazena do oficiální klinické studie, jinými slovy aby byla otestována a postup mohl být zařazen mezi schválené léčby, dlouho otálející ministerstvo zdravotnictví po nátlaku lidí studii povolilo, ovšem pouze na pacientech, jejichž léčba tradičními metodami selhala a pacienti umírali a podmínkou bylo nechat nádor po podvázání vně těla. Tím byly porušeny hned dva klíčové body Fortýnovy metody. Testovalo se na pacientech se zničeným imunitním systémem a nádor nebyl ponechán v těle pacienta. Zároveň s tím probíhala kampaň diskreditující tento postup ještě než mohly být vyneseny závěry. Sám doktor Fortýn se nemohl bránit, protože byl v té době krátce po smrti. Testování bylo samozřejmě neúspěšné. Jeho metoda pomalu upadla u veřejnosti v zapomnění. No bodejť. Koho by zajímala léčba, na kterou je zapotřebí kus chirurgické niti na podvázání nádoru.

To vše je důsledkem monopolizace  administrativy zdravotnictví a jeho podřízení finanční lobby. Titíž lidé, kteří vlastní firmy dodávající své produkty medicínskému sektoru, vlastní i velké světové zpracovatele potravin či firmy geneticky manipulující potravinářské plodiny. Kdo by odolal pokušení zvětšit si zdravotnický trh tím, že upravím složení potravin či samotných plodin, aby se při dlouhodobé konzumaci začaly projevovat zdravotní obtíže, jejichž projevy odstraní nějaký ten prášek, předepsaný lékařem?  Kdo z nás ví, že první testy na mikrovlnný ohřev potravin prováděli nacisti, když hledali rychlou metodu, jak ohřát jídlo jednotkám v poli? Metodu ale záhy opustili, protože zjistili, že zdraví škodlivá rezidua záření, která po ohřevu zůstávají v potravinách, by mohla mít příliš velké negativní zdravotní dopady na vojáky. Dnes je výroba polotovarů pro mikrovlnný ohřev velkým průmyslovým odvětvím…. Hodnota zdraví jednoho občana dnes je zřejmě výrazně nižší než hodnota německého vojáka na frontě ve 40. letech minulého století. Vlastně ne, naopak! Hodnota zdraví jednoho občana dnes je mnohonásobně vyšší než hodnota zdraví německého vojáka tehdy. Vyjádřeno položkou „velikost trhu“ v marketinkových strategiích velkých farmaceutických společností.

Jak z toho ven? Začněte hledat staré osvědčené recepty našich babiček. Snažte se stravovat co nejzdravěji, přičemž zdravě vždy neznamená, jak vám řekl lékař. Snažte se dodávat tělu minerální látky a vitamíny. Klidně i v podobě potravinových doplňků, protože dnešní potraviny mnoho těchto látek díky intenzívní zemědělské výrobě a vyčerpanosti půdy postrádají (více na toto téma zde http://www.ulozto.cz/xzgrNta/mrtvi-lekari-nelzou-mudr-joe-wallach-pdf). Vykašlete se na žvásty o UV záření a v létě se vystavujte životodárným slunečním paprskům. Nejlepším krémem na opalování je olivový olej. Pamatujte, že rýma bez léku trvá týden, zatímco s lékem 7 dní. A hlavně nechoďte s každým píchnutím k lékaři. Koledujete si o to, že budete shledáni nemocnými a dostanete prášky. Pokud možno k doživotnímu užívání. Pokud máte opravdu potíže, hledejte důvěryhodné a ověřené (nejlépe doporučené člověkem s osobní zkušeností, kterého znáte) alternativní metody léčení.

Koho by zajímalo, jak se zachází s nositeli alternativních metod léčení rakoviny, shlédněte dokument zde http://www.youtube.com/watch?v=ElHvvn0B54A)