A já jsem si doposud myslela, že druhá světová válka začala vlastně až tím ošklivým a veskrze nespravedlivým odsunem hodných sudetských Němců... a ono ne?

Moučko kolik Ti bylo v roce 1945. Typuji tak mínus deset, patnáct. Co o tom víš?

Autore, máte vlčí mlhu před očima. Vy jste horší než Grzegorz Brzęczyszczykiewicz, který

rozpoutal druhou světovou válku. Že jste to byl vy, kdo vyvraždil Srebrenici a zavčasu utekl ?

Pocitem morální nadřazeností, pokud si svou morálku dokážete obhájit, je správné trpět.  Protože tím opravdu trpíte, když vidíte jak lidé bez studu odhazují svou morálku a ctnost.

Výrok paní Válkové (podle mne ostatně pravdivý) vzbudil větší mediální bouři než výrok paní Tymošenkové, který je na rozdíl od výroku paní Válkové zaměřen do budoucnosti a je výrazně proválečný.

   Napsal jste to dobře. Já jsem se narodil těsně před II. světovou, protektorát pamatuji jako dítě, bylo to opravdu smutné. Měli jsme velký statek. Zabít prase na černo, udání od souseda, znamenalo koncentrák. Ale kdo sekal latinu, přežíval. Starší budou pamatovat...kmenové listy, 1 x týdně pro máslo, dávka na osobu. Doma se stloukat nesmělo. Hitler zavedl kontrolu užitkovosti dojnic. Využívá se dodnes pro evidenci a následný výběr pro zlepšovací plemenitbu. Je to stejné, jako za komunistů. Kdo nezlobil a staral se o sebe a své blízké, přežíval.  Životní jistoty proti dnešku....nesrovnatelné.  

Platí s výjimkou těch, co měli v příbuzenstvu nějaké židy. I to byli Češi a nic tak hrozného se jim nedělo? Nebo obyvatelé Lidic ...

Hezký článek.

Jen bych doplnil jedno. Na druhé světové si každý honí triko, nicméně fakticky je to stejně mrtvá historická událost jako třicetiletá válka. Lidem, kteří se narodili na jejím konci, je skoro 70 let. Absolutní většina viníků a obětí je mrtvá.

Zajimavy nazor. Smrti vraha se vrazda stava zrozenim a stastnym zivotem.

Co to je tři procenta z asi tehdy 14 milionů? 420 tisíc, to je pakatel. Opravdu se tak moc nestalo. Pár mrtvých... Mnoho povyku pro nic? Ale kdyby šlo o vlastní prarodiče...

Hlavně je zde chybou, že do počtu mrtvých Čechoslováků se započítávají i Rusíni z Podkarpatské Rusi, Slováci ze Slovenského Štátu (a to ti, kdo byli na obou stranách fronty), německy hovořící Židé z území celé předválečné ČSR, kteří se ale sami počítali za Němce, a také Němci z odtrženého pohraničí.

České ztráty se tak uměle zveličují, aby se ospravedlnil odsun, který toho však vůbec nepotřebuje, protože byl dějinně nutný (jen měl být proveden méně drasticky a méně zlodějsky).

Srovnáváme-li výši vojenských a civilních ztrát v procentech předválečné populace, dostaneme následující tabulku, kterou uvádí britský historik Zeman: Generální gouvernement 17,9 %,Jugoslávie 10,6 %,  Řecko 6,9 %,  Sovětský svaz 3,9 % Nizozemsko 2,2 %, Francie 1,75 %, české země 1,3 % celá ČSR 2,7 % Ze Sudet nemuseli všichni Češi prchnout. Zejména odcházeli ti, kteří připojením k říši by přišli o státní penzi, jako můj děda. V Českém pohraničí zůstalo po připojení k Sudet k říši  319 tisíc Čechů. Počet Čechů, v odstoupených území Německu  byl 512 793 počet Němců žijící v odstoupených území byl  2 640 417. Ti museli odejít všichni.

At je jak je, jsou vyroky, ktere nemely byt nikdy vyrceny. Vyroky, ktere nelze omlouvat, ktere nelze omluvit. A nejhorsi je, ze v 'detske' bezdecnosti jsou o pravde vnitrniho mysleni a videni sveta.

Hlavně raději mlčet a dál pěstovat ten mýtus.