Nečekané setkání s Hudbou – Persona Grata

14. 03. 2014 12:29:13
Člověku, který toho má za celý život naposlouchaného tolik jako já, se už často nestává, že jej něco zcela uchvátí. Na druhou stranu to mám ale s paní Hudbou zařízeno tak, že proniká, mrcha, až do nejhlubších zákoutí mé duše a tam hladí, drásá, píchá špendlíkem do nervových zakončení, ježí, polévá mrazem, rozesmívá, rozněžňuje, rozplakává. O to větší bývá překvapení, když na ni narazím neočekávaně.

A přesně to se mi stalo před pár týdny v banskobystrickém hudebním Klubu 77. Moje přítelkyně takhle zavolala, jak si voláme i několikrát denně a sdělila mi, že v pátek jdeme na koncert na jakousi slovenskou skupinu, prý Persona Grata. Tak jsem ji ještě nahnal, ať udělá minimálně rezervaci, či lépe rovnou koupí lístky. V klubu jí s typicky slovenskou pohodovostí sdělili, „že také čosi nerobia, ale že s lístkami nebude najmenší problém“. A tak jsme vyrazili bez lístků a bez rezervace.

Nutno podotknouti, že o kapele jsem do té doby neslyšel. Říká se, že kvalita se prosadí sama, ale v době přehršlí se může stát, že to dobré se neprodere horami Ba Ba (banálního balastu) na prosluněné místo a zůstane našim zrakům a slechům skryto. A proto jsem se rozhodl, že tomu prodírání malinko pomohu, jsa zasažen buditelským syndromem.

Když pominu, že flétnistka a vokalistka skupiny (ač muzikantsky výborná) se většinu času tvářila, že tam vlastně není a že zvukař, jako zvukaři všech kapel, pobírá částečný invalidní důchod na minimálně třicetiprocentní ztrátu sluchu a že tedy zvučí na svou úroveň slyšitelnosti, což způsobuje značné zkreslení ve fortissimech a občasné pískání mikrofonů, tak to, co předvedl tento sextet (2 kytary, basa, bicí, klávesy, flétna) na pódiu před cca stovkou posluchačů (chalani mali s tými lístkami pravdu) mi vyrazilo dech. Před mýma očima se hrál progresivní rock světové úrovně, při hlubším poslechu odhalující inspiraci například v tvorbě King Crimson 90. let, za některá kytarová sóla by se nemusel stydět ani náš Radim Hladík. Velmi dobrý sólový zpěvák Martin Stavrovský ve vypjatých pasážích přecházel až k heavy metalovému zpěvu, hráč na klávesové nástroje Matej Mikloš, evidentně bavič kapely, každičkým úhozem prozrazoval svou klasickou průpravu. Mimochodem Miklošovo jazz-rockové (naživo zní jazzověji než z nahrávek) trio Sisterhood of Klangpedal (basa, bicí, klávesy) velmi příjemně předskočilo hlavní program.

A tak už teď o skupině Persona Grata vím, že existují od roku 1999, ale teprve loni nahráli první album Reaching Places High Above a hned byli ve své rodné zemi nominováni serverem Hudba.sk v kategoriích Objev roku a Album roku. Že často hrají na významných světových festivalech a že na konci února tohoto roku vystoupili na festivalu Progressive Nation at Sea na Floridě a to na přímou žádost samotného Mika Portnoye (sic!) bývalého bubeníka Dream Theater. Zde si zahráli po boku skupin jako Transatlantic, Spock ́s Beard či Jona Andersona (legendárního zpěváka Yes).

Zase se mi jednou potvrdil dlouholetými zkušenostmi podložený názor, že slovenská populární hudba má v průměru vyšší úroveň než ta česká, kde je příliš mnoho těch, kteří chtějí v prvé řadě být slavní a vydělávat balíky, čemuž dávají přednost před poctivou, kvalitní a pokornou tvorbou (apoštolem těchto ubožáků je Michal David).

Těm kdo mají rádi náročnější bigbít, tuto skupinu vřele doporučuji. Kapela svou hudbou jednoznačně aspiruje na světové renomé. V našem středoevropském prostoru v rockovém žánru věc vcelku nevídaná (zatím na světové scéně bodovali spíš jen protagonisti world music – Bittová, Hradišťan, Viklický-Lapčíková). Velmi dobre, Slováčikovia moji (jak by řekla blahé paměti paní Katarína Kolníková z Radošínského naivného divadla), aj organizačne (dodal by koalák Nigel z Divočiny)

A nějaké ochutnávky:

http://www.youtube.com/watch?v=PPT14jcBVU8

http://www.youtube.com/watch?v=aCNcO9B5UgY

http://www.personagrata.sk

http://bandzone.cz/sisterhoodofklangpedal

Autor: Jaroslav Moučka | pátek 14.3.2014 12:29 | karma článku: 7.54 | přečteno: 529x

Další články blogera

Jaroslav Moučka

Na vojnu sú treba tri veci: peniaze peňéži, peníze

Transparency International vydala studii, kde pýše, že jednou z hlavních hnacích sil války vedené IS je korupce místních úřadů.

22.2.2017 v 10:33 | Karma článku: 21.57 | Přečteno: 667 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Je Doník skutečným revolucionářem v Bílém domě?

Kulturní marxisti všech zemí vyrazili na křížovou cestu proti nově demokraticky zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Babišův idnes plní údernickou normu 3 antitrumpovské články denně.

13.2.2017 v 9:54 | Karma článku: 20.03 | Přečteno: 566 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Osídlení Sudet

Ve včerejším idnesu je článek o Osoblaze a jak se tam lidem těžko žije. http://ostrava.idnes.cz/pribehy-sidlist-osoblaha-na-krnovsku-dwq-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170130_181103_ostrava-zpravy_jog

1.2.2017 v 10:37 | Karma článku: 28.43 | Přečteno: 1970 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Trump versus Streep

Dal jsem si časový odstup od události, abych byl schopen se oprostit od případných emocí a vidět celou záležitost takříkajíc s čistou hlavou.

30.1.2017 v 10:22 | Karma článku: 35.25 | Přečteno: 2021 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Česká pašeračka

Každý z nás si je odpovědný za to, jaký život vede. Někdo chce zbohatnout velmi rychle, aniž by musel jakkoli dřít.

24.3.2019 v 12:09 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 117 | Diskuse

Jan Holát

Ranní půlhodinka s panem Nepilem

Každý člověk má nějaký ten ranní rituál. Někdo po ránu cvičí, někdo kouká ke snídani na televizi, někdo se sprchuje, když je obzvláště statečný, tak studenou vodou a někdo třeba dočítá noviny z předchozího dne.

24.3.2019 v 11:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Zůstat nad věcí

Trochu se zlobím, že mi byl odstraněn článek, ale nakonec mám chuť poděkovat adminovi za to, že mi článek stáhl. A to jsem s ním měla hodně práce. Rozhodla jsem se zůstat nad věcí, i když jsem utratila dvě hodiny svého času.

24.3.2019 v 11:42 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 117 | Diskuse

David Vlk

Víte co nikdy, ale vůbec nikdy nesmíte říkat hned po sexu?

Na začátku bych chtěl říct, že můj blog se týká jen lidského heterosexuálního sexu. S jinými formami nemám totiž žádnou zkušenost. Přece po mně nemůžete chtít, abych věděl, co se honí hlavou po sexu sousedovic kocourovi???

24.3.2019 v 9:06 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 1078 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Tvůj exit z pasti extrémních hnutí je úkol pro nás všechny. Aneb festival Jeden svět 2019

Bylo vám mezi patnácti a dvaceti a potřebovali jste přitažlivý svět, co nabízí, že jste platní. Potřebovali jste někoho, kdo by vám naslouchal. A zafungovala tam vaše strašná bolest. Festival Jeden svět není sluníčkově únavný

24.3.2019 v 9:03 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 201 | Diskuse
Počet článků 187 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2762

Chtěl bych žít v demokratickém kapitalismu, kde se k sobě lidé chovají slušně, kde parazit je parazitem ať pobírá bezdůvodně sociální dávky anebo tyje ze spekulací na druhých, a kde se pracovitý člověk má dobře, kde politik chápe svůj mandát jako službu své vlasti a ne příležitost, jak si nahrabat, kde je soudce občany volený zástupce spravedlnosti, která se neřídí stohy dvojakých paragrafů, ale přirozeným právem a zdravým rozumem. Chtěl bych žít v zemi, kde se stát necpe lidem do životů, ale slouží a chrání tvůrce hodnot. A taky bych chtěl žít v zemi, kde slovo vlastenectví není pošlapáváno a zesměšňováno agenty cizích zájmů.

Místo toho žiji v oligarchokratickém systému, kde platí jediné zlaté pravidlo: Kdo má zlato, určuje pravidla. Žiji ve světě, kde svoboda je otroctví, válka je mír a pravda je lež a hromadě bezobratlovců nevadí za mrzký peníz tu lež psát nebo vysílat.

Najdete na iDNES.cz