Kdo má prospěch ze smrti Borise Němcova

2. 03. 2015 12:42:37
Západní média pochopitelně již několik dní v souvislostí s vraždou Borise Němcova hýkají v dalším kole protiputinovsky laděných závěrů, podobně jako po pádu letadla MH 17, kdy již po 5ti minutách věděli všichni režimní pisálci, jak to bylo a kdo za to může (a dnes všichni, včetně vyšetřující komise, mlčí jako hrob). A kritického myšlení zbavení korporátně-mediální konzumenti prefabrikovaných názorů hltají tuto "publicistiku" a následně umisťují své emotivní výkřiky do diskusí. A jen málokdo z nich si pokládá tu nejzákladnější a nejprostší otázku: Kdo bude mít z Němcovovy smrti prospěch?

Několik slov o oběti. Boris Němcov byl liberální politik, který, slovy naší političky- knihovnice podobného příjmení, Miroslavy Němcové, patřil k "nesystémové" opozici. Tato opozice měla a má mezi obyvatelstvem zcela minimální podporu (někde pod 5%). Aby zvýšil svou schopnost dostat na své protestní akce alespoň o trochu více lidí, byl ochoten se v minulosti účelově spojit téměř s kýmkoli. Tu s ultranacionalisty jindy zase s homosexuálními aktivisty. Jedno je jisté. Boris Němcov byl politicky téměř bezvýznamná figurka. Svým spojením s ultrapravičáky Anatolie Čubajse přišla jeho strana i o účast v parlamentě po volbách v roce 2003, kdy společně obdrželi 4% hlasů (5% kvórum).

A nyní tedy hlavní otázka: Jaký význam by pro současnou ruskou moc (neboli Vladimíra Putina) měla smrt politické nuly? A ještě druhá otázka: Prospěje násilná smrt (byť bezvýznamného) opozičního politika více těm, kdo si přejí politické změny v Rusku nebo těm kdo by rádi udrželi status quo?

Tyto dvě otázky si zřejmě uvědomují i Němcovovi političtí souputníci jako bývalý šachový šampion Boris Kasparov nebo poloviční Japonka Irina Chakamadova. Jejich prohlášení pro tisk jsou proto v souvislosti s Němcovovou smrtí velmi zdrženlivá.

A tak ten kdo naplno propagandisticky využívá Němcovovu násilnou smrt i včerejší zhruba 50ti tisícový pochod (0,6% obyvatel Moskvy) na uctění jeho památky, je západní korporátní tisk, který se zoufale pokouší živit obraz Putinova Ruska coby nepřítele a hrozby.

Tak nějak maně jsem si vzpomněl na mrtvého studenta Martina Šmída...

Autor: Jaroslav Moučka | pondělí 2.3.2015 12:42 | karma článku: 30.55 | přečteno: 992x

Další články blogera

Jaroslav Moučka

Na vojnu sú treba tri veci: peniaze peňéži, peníze

Transparency International vydala studii, kde pýše, že jednou z hlavních hnacích sil války vedené IS je korupce místních úřadů.

22.2.2017 v 10:33 | Karma článku: 22.08 | Přečteno: 685 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Je Doník skutečným revolucionářem v Bílém domě?

Kulturní marxisti všech zemí vyrazili na křížovou cestu proti nově demokraticky zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Babišův idnes plní údernickou normu 3 antitrumpovské články denně.

13.2.2017 v 9:54 | Karma článku: 20.59 | Přečteno: 570 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Osídlení Sudet

Ve včerejším idnesu je článek o Osoblaze a jak se tam lidem těžko žije. http://ostrava.idnes.cz/pribehy-sidlist-osoblaha-na-krnovsku-dwq-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170130_181103_ostrava-zpravy_jog

1.2.2017 v 10:37 | Karma článku: 28.73 | Přečteno: 1992 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Trump versus Streep

Dal jsem si časový odstup od události, abych byl schopen se oprostit od případných emocí a vidět celou záležitost takříkajíc s čistou hlavou.

30.1.2017 v 10:22 | Karma článku: 35.25 | Přečteno: 2030 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Mopička a striptýz v ranní zahradě

V dobách mého malého dětství chodily v létě po zahradách kolem našich chalup ženský oblečený jen v podprsence, kalhotkách a kuchyňské zástěře. Nad zadečkem měly z tkalounů uvázané mašličky a vypadaly jako tanečnice z Moulin Rouge.

17.7.2019 v 10:54 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 810 | Diskuse

Beata Krusic

Do kostela Boha hledat nechodím

A kam tedy chodím, když v Něj hluboce věřím? No přeci do přírody, do svého těla, k lidem, k umění...

17.7.2019 v 8:51 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 280 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Kukuřičné plátky chutnají jako bakelit. Trabant s tuňákem

Ráno už jsem věděl, co mě čeká, takže jsem ani tolik nenadával, že kafe nechutná jako kafe, ale jako kafe s čímsi, co vzdáleně připomíná mléko. Asi zkusím turka, vrátím se ke staré žižkovské klasice.

17.7.2019 v 8:27 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 620 | Diskuse

Michal Pohanka

Mistrovství světa v depresi v Londýně! Možná se ho na podzim zúčastním, držte mi palce!

Trénuju poctivě. Už to nebude dlouho trvat a dostanu se mezi českou depresentační elitu. Přestal jsem mluvit a v posteli jsem se už dvakrát pokálel. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to velmi nadějně!

16.7.2019 v 19:48 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 1547 | Diskuse

David Vlk

Hele schovej si toho svýho "Frantíka."

Tři dny jsem kroutil hlavou. Čtvrtý den jsem se vypravil exhiboušovi promluvit do duše. "Poslouchej kamaráde schovej si toho svýho "Frantíka!" Nejsme na něj zvědavý ,nebo se prostě aspoň před těma mýma holkama otoč zadkem.""

16.7.2019 v 18:21 | Karma článku: 34.01 | Přečteno: 1849 | Diskuse
Počet článků 187 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2766

Chtěl bych žít v demokratickém kapitalismu, kde se k sobě lidé chovají slušně, kde parazit je parazitem ať pobírá bezdůvodně sociální dávky anebo tyje ze spekulací na druhých, a kde se pracovitý člověk má dobře, kde politik chápe svůj mandát jako službu své vlasti a ne příležitost, jak si nahrabat, kde je soudce občany volený zástupce spravedlnosti, která se neřídí stohy dvojakých paragrafů, ale přirozeným právem a zdravým rozumem. Chtěl bych žít v zemi, kde se stát necpe lidem do životů, ale slouží a chrání tvůrce hodnot. A taky bych chtěl žít v zemi, kde slovo vlastenectví není pošlapáváno a zesměšňováno agenty cizích zájmů.

Místo toho žiji v oligarchokratickém systému, kde platí jediné zlaté pravidlo: Kdo má zlato, určuje pravidla. Žiji ve světě, kde svoboda je otroctví, válka je mír a pravda je lež a hromadě bezobratlovců nevadí za mrzký peníz tu lež psát nebo vysílat.

Najdete na iDNES.cz