Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední dějství řecké frašky

9. 07. 2015 11:04:06
Sleduji diskuse pod články s tématikou současné řecké situace. Překvapuje mne kolik povrchních odsuzujících názorů člověk může v těchto diskusích najít. Mně osobně dlouho některé aspekty okolo řecké krize nedávaly žádný smysl.

Všechny pokusy o smysluplnou interpretaci toho, co se děje vždycky narazily na nějakou logickou chybu. Až do teď. A z toho, co jsem si poskládal z jednotlivých informací je mi smutno, protože zkrátka a dobře nikomu z politiků už nelze důvěřovat.

Vraťme se pár let zpátky, když prasknutí hypotéční bubliny odhalilo celý obrovský průšvih, do něhož se Řecko společným úsilím globálních finančních ústavů a zkorumpovaných řeckých a pravděpodobně i klíčových EU politiků dostalo. Na začátku této krize mělo Řecko státní dluh někde na úrovni 100% ročního HDP. Následovaly "záchranné" akce v podobě několika bail-outů a nyní po 6ti letech a 240 miliardách Eur přelitých z veřejných účtů na soukromé účty německých, francouzských a italských bank je dluh Řecka na úrovni 180% ročního HDP, nezaměstnanost dosáhla 26% a výkon řecké ekonomiky se propadl o 27% (Good work, Troika). Neustále jsem si říkal, že celý cirkus je tady od toho, aby to spustilo celosvětovou krizi. Takovou o níž v roce 1994 mluvil král srdečních transplantací David Rockefeller. Krizí, na jejímž konci by byla instalace nevolené světové vlády finančních oligarchů. A určitě je celý řecký příběh jedním z kroků na cestě k ní.

Dalším možným vysvětlením bylo, že se big business chce levně zmocnit nalezišť ropy pod Egejským mořem a ložisek drahých kovů v řeckých pohořích. A veškeré likvidační kroky, které MMF Řecku ordinoval tomu nasvědčovaly. Kdyby se tento program realizoval, na jeho konci by Řekům v jejich vlastní zemi nepatřil ani metr infrastruktury, kterou z veřejných rozpočtů budovaly celé generace Řeků, a pravděpodobně ani ten Olymp, protože by se zpod něj rabovalo zlato. Jinými slovy, považoval jsem období "pomoci" jen za snahu o dovedení země do naprosto bezvýchodné situace, kdy jim nezbyde než nastartovat pouliční výprodej pro globální korporace. A pravděpodobně i tento záměr byl a možná stále je jedním z dílčích cílů celé operace. Jenže to pořád není tak docela ono.

No a s vítězstvím Syrizy přišlo referendum. Referendum? Cože? Mnozí z vás už asi nepamatujete, že když v roce 2011 tehdejší premiér Papandreu navrhl, aby se o dalších krocích Řecka vyjádřili občané v referendu, byl okamžitě smeten evropskými byrokraty a do čela úřednické vlády byl dosazen Lukas Papademos, člověk, který byl v období kreativního účetnictví, šéfem řecké centrální banky. Obdobím kreativního účetnictví je myšlena doba před a po přijetí Eura, kam Brusel Řecko hlava nehlava tlačil. S kreativním účetnictvím tehdy Řecku pomáhali experti od Goldman-Sachs, kteří tak zakrývali skutečnou úroveň řeckých dluhů a deficitu státního rozpočtu. Mimochodem jedním z těch expertů byl i Mario Draghi, dnešní šéf ECB, v letech 2002-2005 viceprezident a výkonný ředitel Goldman-Sachs pro Evropu. Takže v roce 2011 referendum možné nebylo, o 4 roky později a 240 miliard Eur hlouběji v dluzích referendum možné je. Lidový plebiscit tedy proběhl, jeho výsledky zpracovala firma Singular Logic, která je od roku 2014 vlastněna investiční skupinou KKR (Kohlberg Kravis Management), v jejímž vedení sedí bývalý šéf CIA David Petraeus. Výsledky všichni známe a ti kteří ještě neztratili víru uhlířskou mohou jásat nad vítězstvím demokracie. A stala se další, zdánlivě nelogická, věc. Yannis Varoufakis hned po vyhlášení referenda rezignoval na funkci ministra financí. Řecká vláda přece podporovala výsledek Óchi! Ne! Tak proč odstupoval? Odstupuje se, když nelze naplnit politický program. A odpověď je jednoduchá: Splnil svůj úkol a již ho v řecké vládě není třeba. Varoufakis je cokoli jiného jen ne libertariánský marxista, jak o sobě sám prohlašuje. Studia na prestižních univerzitách, akademická kariéra i posty ve velkém byznysu a to vše výhradně v anglosaských zemích (UK, USA, Austrálie). MImochodem všimli jste si, že v poslední době se v problematických zemích ve vládách objevuje až příliš mnoho ministrů s pasem z některé země Aliance 5ti očí, mám-li si vypůjčit tento název z oblasti tajných služeb? Alianci 5ti očí tvoří tajné služby UK, USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Ostatně si myslím, že tato zmínka o tajných službách je zde velmi na místě.

Varoufakisovým odstoupením se doplnily ty střípky mozaiky, které chyběly k dešifrování posledních dějství řecké divadelní frašky s názvem (slabší povahy prominou) inspirovaným náměstkyní ministra zahraničí USA pro východní Evropu Victorií Fuck the EU Nuland: "Jak vyjebat s Evropou" a s podtitulem: "aneb Když je hra na demokracii zábavná k popukání".

Komu tedy nastálá situace přináší prospěch? Zdánlivě nelogické kroky při tzv. zachraňování Řecka dostávají zcela nový rozměr. V roce 2011 nebyl řecký dluh ještě dostatečně velký, aby mohl působit jako silná páka ve prospěch zájmu globálních korporací a jejich vlastníků při ovlivňování politických procesů. Euro oslabí, dolar posílí, hedgeové fondy se napakují, Německo je přitlačeno ke zdi a bude nuceno více spolupracovat jak při protlačování dohody TTIP, která postaví zájmy globálních korporací nad národní právní systémy, tak při eskalování dalšího napětí mezi Západem a Ruskem. Této eskalaci se v pudu sebezáchovy evropští lídři až dosud snažili bránit. Náš tisk ignoroval Obamovo prohlášení Ruska za úhlavního nepřítele, kterého je potřeba zlikvidovat i za cenu války. Poněkud by se tím narušil propagandou přepečlivě budovaný obraz mírumilovného neagresivního Západu. Obamovým prohlášením se také objasňuje pozvání německé ministryně obrany Ursuly von der Leyen na letošní setkání Bilderbergu, které se odehrálo před pár týdny ve Švýcarsku. Jsme zase o krok blíže k válce.

Vrátím se ke svému povzdechu z úvodu článku, že se z politiků nedá nikomu věřit. Nigel Farage z britského UKIP hovořil brilantně (https://www.youtube.com/watch?v=94UcyJnRcGU), jak je jeho zvykem, v evropském parlamentu o vítězství a znovuzrození demokracie a vyzýval řeckého premiéra, nechť využije tuto jedinečnou chvíli k odchodu z Eurozóny a obnovení vlastní měny. Přitom jakožto špičkový ekonom vzešlý z londýnské Čtvereční míle (bankovní čtvrt - City) musí přesně vědět, čemu, proč a komu výsledek řeckého referenda nejvíce prospěje. Neboli hraje tu komedii s ostatními. A k jeho projevům jindy nepřátelsky naladěný Evropský parlament jeho poslední řeči bouřlivě aplaudoval. Horká kandidátka na prezidentku Francie Jean Marie Le Pen je financována z ruských zdrojů. Jsem zvědav, jak se vypořádá se situací, kdy pod tíhou nedobytných řeckých pohledávek na ni krachující francouzské banky vytvoří tlak, aby se tohoto partnerství vzdala. A sám Vladimír Putin. kterého alternativní média vyobrazují jako spasitele zdravého rozumu tváří v tvář západní hodnotové vykolejenosti? Ten hraje svou roli v tandemu s Barackem Obamou směrem k velkému konfliktu v Evropě a sám směřuje k vybudování podobného uskupení, jakým je Evropská Unie jen na asijském kontinentu, jak mu bylo majiteli lisů a matricí na výrobu peněz přikázáno. Vše se tedy děje v zájmu zachování Říše, která je udržována prostřednictvím americké vojenské hegemonie a britského finančnictví (nyní Putinem a čínským politickým vedením transformované na asijské, ale ve prospěch týchž entit, které vládnou londýnské City)

Mluvím o frašce, protože to je přesně ten divadelní kus, který pod vážnou maskou sehrávají vychechtaní, zkorumpovaní politici. Tu vychechtanou masku si v zákulisí nasazují ti, kdož vyrábějí z čistého vzduchu peníze, kterými postupně uzamykají svět do dluhového otroctví. Evropu a její národy čeká těžké období. Na jeho konci ale nestojí pověstné světlo na konci tunelu, ale diametrálně odlišný svět, který bude ještě více přesouvat bohatství světa z masy chudých na hrstku bohatých a kdy slova svoboda, demokracie, soukromí, právo a zákon včetně jejich obsahů budou spočívat na politickém hřbitově v neoznačeném hrobě.

Autor: Jaroslav Moučka | čtvrtek 9.7.2015 11:04 | karma článku: 26.34 | přečteno: 1357x

Další články blogera

Jaroslav Moučka

Na vojnu sú treba tri veci: peniaze peňéži, peníze

Transparency International vydala studii, kde pýše, že jednou z hlavních hnacích sil války vedené IS je korupce místních úřadů.

22.2.2017 v 10:33 | Karma článku: 20.37 | Přečteno: 543 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Je Doník skutečným revolucionářem v Bílém domě?

Kulturní marxisti všech zemí vyrazili na křížovou cestu proti nově demokraticky zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Babišův idnes plní údernickou normu 3 antitrumpovské články denně.

13.2.2017 v 9:54 | Karma článku: 16.74 | Přečteno: 477 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Osídlení Sudet

Ve včerejším idnesu je článek o Osoblaze a jak se tam lidem těžko žije. http://ostrava.idnes.cz/pribehy-sidlist-osoblaha-na-krnovsku-dwq-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170130_181103_ostrava-zpravy_jog

1.2.2017 v 10:37 | Karma článku: 28.10 | Přečteno: 1831 | Diskuse

Jaroslav Moučka

Trump versus Streep

Dal jsem si časový odstup od události, abych byl schopen se oprostit od případných emocí a vidět celou záležitost takříkajíc s čistou hlavou.

30.1.2017 v 10:22 | Karma článku: 34.56 | Přečteno: 1968 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 280 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 6.74 | Přečteno: 224 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 348 | Diskuse

Karel Trčálek

Než nás zadáví svoboda volby

Snad už jsem se z těch voleb docela nepomátl! A vy určitě taky! Což vy taky nejste už z toho docela pomatení?

20.10.2017 v 19:34 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 187 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2734

Chtěl bych žít v demokratickém kapitalismu, kde se k sobě lidé chovají slušně, kde parazit je parazitem ať pobírá bezdůvodně sociální dávky anebo tyje ze spekulací na druhých, a kde se pracovitý člověk má dobře, kde politik chápe svůj mandát jako službu své vlasti a ne příležitost, jak si nahrabat, kde je soudce občany volený zástupce spravedlnosti, která se neřídí stohy dvojakých paragrafů, ale přirozeným právem a zdravým rozumem. Chtěl bych žít v zemi, kde se stát necpe lidem do životů, ale slouží a chrání tvůrce hodnot. A taky bych chtěl žít v zemi, kde slovo vlastenectví není pošlapáváno a zesměšňováno agenty cizích zájmů.

Místo toho žiji v oligarchokratickém systému, kde platí jediné zlaté pravidlo: Kdo má zlato, určuje pravidla. Žiji ve světě, kde svoboda je otroctví, válka je mír a pravda je lež a hromadě bezobratlovců nevadí za mrzký peníz tu lež psát nebo vysílat.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.