Izrael: Laboratoř chaosu

           „… Nothing comes from violence and nothing ever could (z násilí nic nevzejde a ani nikdy nemůže)“ Sting v písni Fragile jejímž hlavním veršem v refrénu je „Let´s do not forget how fragile we are (nezapomínejme, jak jsme křehcí)“                                                       „Pokud by mí synové nechtěli války, nebylo by žádných“ umírající Gutele Schnaper, manželka Mayera Amschela Rothschilda v roce 1849

KOLOTOČ ZABÍJENÍ

Po poslední vlně násilí mezi Izraelem a pásmem Gazy se, jako vždy, vyrojilo spousta reakcí. Jedny stojí za Izraelem, argumentují jeho právem na sebeobranu a Palestince pasují do role teroristů, jiné podporují Palestince, argumentují rasismem izraelského státu, genocidou páchanou na palestinských Arabech a stát Izrael pasují do role teroristického státu. Nechci se zamýšlet nad tím, kdo je v periodicky se opakujících vlnách zabíjení viníkem a kdo obětí, koneckonců dnešní obyvatelé Izraele včetně samosprávných území se narodili do současné politické situace a počátek násilí nezažili. Jde mi o to nabídnout čtenářům pohled za oponu, pohled na to, komu především slouží již 95 let trvající napětí (počítáno od Balfourovy deklarace v listopadu 1917) na malém kousku země Středního Východu. Některé mé úvahy jsou podpořeny dostupnými historickými fakty některé jsou z nich odvozeny na základě mého vlastního chápání toho, kdo resp. která skupina lidí je hlavním hybatelem událostí moderní historie.

Dějiny lidstva jsou v prvé řadě dějinami zápasu o moc. V každé epoše můžeme dohledat nějakého toho Alexandra Velikého nebo Napoleona. To co není až tak patrné je, jestli to byly vždy tyto osobnosti, které naprosto autonomně řídily své kroky a nebo zda za jejich trůnem stál někdo, kdo usměrňoval jejich činy k předem vytýčenému cíli. Musíme si připustit, že žijeme v době, kdy je světové bohatství zkoncentrováno v rukou několika jedinců a že k této koncentraci peněz a z nich vyplývající moci nemohlo dojít za života jedné generace. Mezi těmito astronomicky bohatými rodinami vyčnívá jedna, která by se mohla považovat za hlavu chobotnice (jestli ještě stojí někdo nad nimi nevím, ale nevylučuji to) - Rothschieldové. Moc se o nich nepíše. Pochopitelně. První tiskovou agenturu (Reuters) koupili již v 90. letech 19. století, aby zastavili spojování svého jména s vysoce kriminálními skutky, v jejichž pozadí stáli a které pro ně vždy znamenaly upevnění moci, zmnožení bohatství nebo obojí. Mají hlavní podíly v téměř všech centrálních bankách světa a proti zemím, kde podíly v centrální bance nemají se vedou nebo připravují války (před napadením Afghánistánu to bylo 7 zemí, po napadení Iráku to bylo 5 zemí, po svržení Kaddáfího zbyly jen čtyři, ale mezitím Rusko podřídilo centrální banku ruské vládě). Kdokoli se této rodině pokusil vzepřít, zemřel.  Abraham Lincoln odmítl obnovit status centrální banky Rothschieldově Bank of America, začal v průběhu občanské války vydávat vlastní (rozuměj vládní) peníze a byl zavražděn v roce 1865 v divadle. JFK začal vydávat vlastní peníze a chtěl zrušit FED, byl zavražděn 1963, poslanec Louis Mc Fadden byl v roce 1936 otráven poté, co chtěl zažalovat FED za rozpoutání velké hospodářské krize v roce 1929.

Jejich touha po globální moci vedla v letech 1859 – 1871 k formulování plánu tří světových válek zednářem nejvyššího, 33. stupně zasvěcení Albertem Pikem. První válka měla za úkol odstranit velké monarchistické státní celky v Evropě, druhá měla odstranit koloniální panství zejména Velké Británie a třetí má vést k redukci světové populace někde na 0,5 – 1 miliardu lidí (takové množství otroků pro jejich pohodlí a luxus stačí a nespotřebovávají tolik zdrojů), vytvoření jednoho univerzálního náboženství (ekumenismus není nic jiného než předpolí pro takové řešení) a konečnému převzetí absolutní moci. Metoda, kterou skupina nejbohatších rodin v čele s Rothschieldy pracuje je vyvolání krize a následné nabídnutí řešení (order ab chao – pořádek z chaosu). Tato řešení jsou ale falešná a vedou vždy ke zhoršení situace (viz založení FED, aby se neopakovaly krize jako ta, kterou vyvolali v roce 1907). Takže poté, co se jim podařilo zavražděním habsburského následníka R-U trůnu Ferdinanda v Sarajevu rozpoutat první světovou válku, zničili carské Rusko spuštěním bolševické revoluce. První světová válka skončila náhlou, vojensky i ekonomicky neopodstatněnou, kapitulací Německa (už nebylo potřeba války pro zničení carského Ruska) a následně došlo k rozdrobení středoevropské mocnosti, Rakouska Uherska. Pro snadnější rozpoutání druhé světové války nechali bankéři politiky vytvořit latentně konfliktní situaci tím, že na Německo uvalili obrovské válečné reparace, čímž si vytvořili předpoklad radikalizace zbídačelých mas a pak už jim stačilo jen podstrčit Němcům dostatečně silného, viníky označujícího a jednoduchá řešení nabízejícího Vůdce a dále vytvořením mnohonárodnostního Československa se silnou německou menšinou, která měla sehrát, a taky sehrála, funkci páté kolony, při zažehnutí válečného požáru.

Koncem 19.století podnítili Rothschieldové založení Sionistického hnutí, jehož jedna větev usilovala o vytvoření židovského státu, preferenčně v oblasti historické Judeje s Jeruzalémem coby hlavním městem (návrat na Sion).  Již zmíněná Balfourova deklarace vytvořila předpoklad pro masovou imigraci Židů do Palestiny, začalo docházet k prvním střetům s místním arabským obyvatelstvem. K teroristickým útokům docházelo na obou stranách. Vypukla druhá světová válka, jestli se Hitler utrhl z řetězu, na kterém ho zpočátku mezinárodní bankéři drželi, nebo vše co učinil, bylo v plánu, je těžké odhadnout, každopádně utrpení evropských Židů v koncentrácích vytvořilo předpoklad pro akceptaci židovského státu světovým společenstvím.  Izrael byl oficiálně založen v roce 1948 a podobně jako bylo válečnými reparacemi Německu zaděláno na 2.světovou válku, bylo vyhlášením státu Izrael vytvořeno ohnisko války třetí. Pokud se ji mezinárodním bankéřům podaří rozpoutat, bude židovský národ, podobně jako v té druhé, obětí, tentokrát pro změnu v první linii bojů, nyní společně s arabskou nebo obecně muslimskou populací Středního východu. Izrael je jako obrovská laboratoř, zdroj sváru a chaosu nejen v rámci země, ale i v mezinárodním měřítku (vezměme si jen, jak ostře se dělí lidé na příznivce a odpůrce Izraele). Kdo je viník a kdo oběť v palestinsko – izraelském konfliktu, kde křivda plodí křivdu v nekonečném řetězu násilí, když na počátku všeho stála chamtivost jednotlivců a jejich touha po globální moci?

Zde je potřeba rozlišovat prosté obyvatele Izraele od jejich vůdců, protože podobně jako u nás, podstrkují mezinárodní bankéři lidem na výběr ve volbách výhradně vlastní kandidáty. Současný premiér Izraele jestřáb Netanyahu je typickým příkladem fašizujícího, k mezinárodním bankéřům loajálního politika, který dělá vše pro to, aby rozpoutal válku s Iránem, která by, vzhledem k členství Iránu v Šanghajské organizaci pro spolupráci (Čína, Indie, Rusko, Pakistán…), hrozila přerůst v globální konflikt a vzhledem ke kontrole Iránu nad Hormuzským průlivem, kterým cestuje 20% veškeré světové ropy (plavební koridor je jen 2 míle široký) i k destrukci světové ekonomiky. 

V jakém světle se nyní jeví slova, která vyřkl David Rockefeller v roce 1994: „Jediné co potřebujeme je všeobecná krize a lidé budou souhlasit s novým světovým pořádkem.“ Nový světový řád v jejich představě je svět pánů a otroků. Svět, kde zbytek lidské populace slouží pohodlí hrstky finanční aristokracie. Svět, kde je každému nově narozenému jedinci implantován při narození čip, který z něj učiní totálně kontrolovanou bytost.

„A nutí všechny malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není  označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka a je to číslo šestset šedesát šest.“ Zjevení Janovo, 13:16 – 13:18